"Odpad - nevyčerpatelný zdroj energie"

Vyhledat

« zpět

Lidové noviny: Dvě spalovny mají blízko k eurodotaci

Lidové noviny: Dvě spalovny mají blízko k eurodotaci

19.09.2012


Chotíkov u Plzně a Komořany u Mostu ano, Karviná ne. Tak v současnosti vypadají šance tří aktuálních projektů na výstavbu spaloven odpadů.

PRAHA Komunální odpad zatím přeměňují na elektřinu a teplo tři zařízení v Česku. Za tři roky jich může být již pět.
Řídicí výbor operačního programu Životní prostředí doporučil, aby dvě spalovny získaly dotaci z fondů Evropské unie. Záměr Plzeňské teplárenské v Chotíkově má získat dotaci 541 milionů korun, komořanský projekt pak dokonce 672 milionů korun.
Přidělení peněz musí ještě schválit orgány Evropské unie v Bruselu. „Všechny požadované podmínky jsme splnili, máme i kladné stanovisko poradenské organizace Jaspers. Věříme, že dotaci nakonec získáme,“ uvedl pro Lidové noviny generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.
Ve stejné fázi je i komořanská spalovna. Tu chce stavět firma náležící pod Energetický a průmyslový holding za kterým stojí skupiny PPF, J&T a šéf holdingu Daniel Křetínský.
„Kladné stanovisko nezávislých odborníků z různých zemí EU je jasným důkazem toho, že projekt je dobře připravený, přínosný pro Ústecký kraj a šetrný k životnímu prostředí,“ uvedla mluvčí komořanské teplárny Miloslava Kučerová.
Oba investoři nyní intenzivně pracují na výběru dodavatele stavby a na získání stavebního povolení. Výstavbu zařízení na výrobu elektřiny a tepla z komunálních odpadů musí stihnout do konce roku 2015, jinak o dotaci z eurofondů přijdou.
Plzeňská teplárenská i komořanská teplárna United Energy mají potíže se zajištěním dlouhodobých dodávek hnědého uhlí. Komunální odpad má aspoň část uhlí nahradit. Díky moderním - a nákladným -technologiím jsou emise prachu a dalších škodlivin ze spalování odpadů nižší než v případě uhlí.
Mračna se naopak stahují nad projektem v Karviné. „Česká republika nedokázala vytvořit podmínky pro podporu takového typu projektu. Deklarovaná podpora ze strany ministerstva životního prostředí nebyla ze strany Evropské komise schválena,“ uvedl v srpnu výkonný ředitel společnosti KIC Odpady Jaroslav Kořínek.
Firma KIC Odpady totiž počítala s tím, že evropské fondy uhradí až 40 procent nákladů na nové spalovny. Dvěma úspěšným projektům se však podařilo získat jen na zhruba 25 procent uznatelných nákladů. Zamýšlená spalovna v Karviné též narážela na silný odpor ekologických aktivistů. Krajský soud vOstravě letos v lednu vyhověl námitkám Hnutí Duha a schvalování stavby zablokoval. Podle ekologů by výstavba spalovny nenávratně poškodila místní biotop vážky plavé. Podle dobře informovaného zdroje Lidových novin byl však problém i v něčem jiném. Za projektem v Karviné nestojí soukromá firma, ale města z ostravského regionu. Těm se nechtělo hradit desítky milionů korun za odborné studie a přípravu projektu. Ten proto ztroskotal hlavně na penězích.
Výroba elektřiny a tepla z komunálních odpadů zatím ekonomicky nevychází. Výstavba takových zařízení je velmi nákladná. Náklady na komořanskou spalovnu mají přesáhnout 2,7 miliardy korun, v případě menší spalovny u Plzně se jedná o 2,35 miliardy korun.
Stát se proto chystá tyto projekty podpořit hned několika různými způsoby. Kromě přístupu k penězům z evropských fondů mají získat také zvýhodněnou výkupní cenu elektřiny vyrobené z odpadků. Ministerstvo životního prostředí chce navíc razantně zvýšit poplatky za ukládání komunálního odpadu na skládky.
To se zatím vyplácí více než spalování. Až trojnásobné navýšení poplatku za skládkování má situaci do roku 2020 obrátit ve prospěch energetického využití. Zvýšit se má také podíl recyklace odpadů.