Skládkování odpadů

Odpad je zdroj energie. Přesto je v České republice skládkování stále nejužívanějším způsobem nakládání s odpady, i když jde v podstatě o plýtvání cennými surovinami. Téměř 70% veškerých směsných komunálních odpadů je skládkováno a tento podíl dokonce mírně roste.

Při skládkování organických látek, které tvoří drtivou většinu všech složek odpadu, navíc dochází k nepřehledné řadě velmi těžko popsatelných chemických reakcí. Uvolňují se uhlovodíky (tzv. skládkové plyny) do atmosféry, dochází k uvolňování průsakových vod s toxickými výluhy do zemské kůry a posléze do spodních vod. Dochází k velkému záboru půdy a ani požáry skládek nejsou ojedinělé. Tělesa skládek se po uzavření stávají pro životní prostředí rizikovým faktorem na nekonečně dlouhou dobu. Argument, že se musí vždy jednat o zajištěné skládky, neobstojí…

Vzhledem k výše uvedeným aspektům došla Evropská unie a nakonec i Česká republika k závěru, že skládkování:

je nejméně přijatelný způsob nakládání s odpady jak z hlediska vlivů na životní prostředí, tak z hlediska ekonomického, neboť zcela přicházíme o materiálové a energetické zdroje obsažené v odpadech
se jeví pro budoucí desetiletí jako neúnosné z hlediska udržitelného rozvoje

Jak je na tom Ústecký kraj?

Mezi nejvýznamnější zařízení na odstraňování odpadů v ÚK patří skládky. V ÚK je jich v provozu celkem 14, z nichž 11 je určeno pro ukládání odpadů kategorie „ostatní odpad“ a přijímají především komunální odpad. V současné době se v Ústeckém kraji vyprodukuje více jak 500 tisíc tun komunálního odpadu ročně, z toho je více jak 348 tisíc tun ukládáno na skládkách.

Vzhledem k faktu, že výhřevnost směsných komunálních odpadů dosahuje výhřevnosti hnědého uhlí, lze říci, že se v ÚK uloží do zemské kůry nenávratně 348 000 tun hnědého uhlí ročně.

Legislativní požadavky
Evropská unie požaduje po svých členských státech, aby skládkování odpadů radikálně omezily, a to podle přesného harmonogramu a množstvích ve vztahu na biologicko rozložitelný komunální odpad. Česká republika však závazky plynoucí ze Směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů neplní a množství sládkovaných odpadů NESNIŽUJE. Naopak, množství ukládaných biologicko rozložitelných komunálních odpadů na skládky stoupá. V důsledku neplnění této směrnice se Česká republika vystavuje sankcím ze strany Evropské komise.

Plán odpadového hospodářství ČR (POH ČR) požaduje, mimo jiné, aby se zvýšilo materiálové využití komunálních odpadů na 50% do roku 2010. Tento požadavek se již neplní a to přesto, že v třídění některých obalových komodit jsme dnes na čelném místě Evropy.

Z výše uvedeného vyplývá, že bez zásadní změny v nakládání se směsnými komunálními odpady nelze stanovených cílů evropské a národní legislativy v oblasti omezování skládkování komunálních odpadů dosáhnout.

Směrnice od odpadech 2008/98/ES zavádí pětistupňovou hierarchii nakládání s odpady. Podle této směrnice jsou státy Evropské unie povinny zajistit, aby všechny odpady prošly stupněm využití, tj. materiálovým nebo energetickým. Teprve jestliže odpady není možno využít jedním z těchto způsobů, je třeba je bezpečným způsobem odstranit.

předcházení vzniku odpadu
opětovné použití
materiálové využití
jiné využití (např. energetické)
odstranění

Odpad je cenný zdroj energie a je proto špatné a nezodpovědné ho vyhazovat na skládku. Přesto se u nás energeticky využívá pouhých 10% komunálního odpadu. V současné době jsou v ČR provozně ověřené a spolehlivě fungující jen tři spalovny komunálních odpadů – v Praze, Liberci a Brně. Vzhledem k množství odpadů, které se u nás každý rok vyprodukuje, je tento počet nedostačující.

Na území Ústeckého kraje neexistuje žádné kapacitně dostačující zařízení ke konečnému zpracování či využití komunálních odpadů.