Lidové noviny: Nové spalovny zůstávají nejisté
13.04.2011
Investoři do spaloven v Plzni a Karviné věří, že získají dotaci. Zatím zápasí s unijní byrokracií a aktivisty
Komunální odpad končí často na skládkách. Další hromadění na skládkách měly omezit tři nové spalovny poblíž Plzně, Mostu a Karviné. Jejich realizace je však stále nejistá.
Moderní spalovny sice vyrábějí elektřinu i tepelnou energii, ale za tržních podmínek se jejich výstavba ekonomicky nevyplatí. Vyplatí se v případě, když investor získá dotaci z evropských fondů. Ta může pokrýt až 40 procent nákladů na výstavbu.
Například spalovna v Chotíkově u Plzně vyjde na zhruba 2,5 miliardy korun. „Upřímně řečeno, kdybychom tu dotaci nezískali, tak by projekt byl zřejmě nenávratný,“ přiznává generální ředitel Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela.
Zatím však nikdo z uchazečů nemá dotaci jistou. Evropská unie proplácí až zpětně část nákladů na dokončené projekty. Navíc spalovny musí být hotové před koncem roku 2015, jinak uchazeči dotaci v dohledné době nezískají.
Ekologové považují dotování spaloven za vyhazování peněz. „Miliardové spalovny vyluxují finance, které by jinak mohly pomáhat s vylepšováním recyklace. Státní fond životního prostředí už teď musí odmítat desítky projektů obcí a měst, protože ministerstvo odebralo velkou část peněz určených původně na recyklaci a rezervovalo je pro spalovny,“ zmínil Martin Sedlák z Hnutí Duha.
O dotaci zatím požádal pouze severomoravský projekt firmy KIC Odpady, ostatní mají čas do konce června. „V tuto chvíli nelze předvídat, zda budou projekty schváleny. Vše závisí na kvalitě zpracování a výsledcích hodnocení,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Jarmila Krebsová.
Firmy připravující výstavbu spaloven si stěžují na složitý a zbyrokratizovaný proces vedoucí k získání dotace. Největší překážkou je však odpor občanských sdružení a ekologů. Ty rozlítila například skutečnost, že plzeňský krajský úřad schválil spalovnu v Chotíkově ve zkráceném řízení o dopadech na životním řízení, tedy bez znaleckého posudku a veřejného projednání.
Plzeňská teplárenská proto nabídla vstřícný krok – dobrovolně si nechá zpracovat další posouzení dopadů a podstoupí též veřejné projednání. „Budeme jediný projekt v Evropě, který bude mít dva posudky EIA,“ dodal Drápela. Firma chce navíc zaujmout veřejnost architektonicky hodnotnou budovou, která prý nebude lidi odpuzovat, ale naopak přiláká pozornost.
Také firma KIC Odpady, která chystá projekt spalovny u Karviné, musela nabídnout ústupky. „Aktivisté si vyžádali 120 metrů vysoký komín a také omezení provozu Teplárny Karviná,“ zmínil člen představenstva firmy KIC Odpady Tadeáš Ochodek na nedávné konferenci o spalování komunálního odpadu.
Zatímco KIC Odpady i Plzeňská teplárenská své projekty dotáhly do fáze územního řízení, projekt firmy United Energy na stavbu spalovny v areálu komořanské teplárny stále čeká na vyjádření kraje v řízení EIA.
Spalovny jsou poměrně významným zdrojem tepelné energie. Například teplo z liberecké spalovny Termizo umožňuje vytápění 14 tisíc bytů, tedy jedné třetiny Liberce. Spalovna v Praze-Malešicích vyrábí teplo pro zhruba 25 tisíc pražských domácností.