Týdeník Mostecko: Nový byznys: Odpadky se mění v energii
06.06.2018
Plán spalovat u Mostu smetí z celého kraje a vyrábět z nich teplo a elektřinu je stále aktuální.
Pracovitý senior z Mostu Josef s rukama jak lopaty, veze na kárce kovové haraburdí do sběrny u kostela. Nenechte se zmýlit, není to bezdomovec. Pouze si příležitostně přivydělává k důchodu. Hodnotu nákladu odhaduje na 150 korun, které mu pošlou na bankovní účet. Přes složenku by si vydělal méně, protože na poště by platil poplatek. „Do sběrny nejezdím každý den, protože je daleko. Vypravím se tam jednou za čas, když je dost věcí. Dostávám je od lidí, kteří se jich chtějí zbavit,“ svěřuje se.
Sběrem surovin prospívá městu i přírodě. Díky němu méně kovu končí v popelnicích a pak na skládce. Podobné usilovné třídění může v brzké budoucnosti ušetřit starosti i místním energetikům, kteří chtějí házet do kotle směsný komunální odpad, mezi kterým by kovy neměly být stejně jako plasty, barvy či baterie.
V komořanské teplárně koluje vtip: „Na Mostecku už spalovna existuje.“ „Kde?“ „Na skládce.“
Energetici si tím utahují ze skládky mezi Mostem a Litvínovem, kritizované za požáry smetí. Černý kouř nad středem okresu a výjezdy hasičů jsou vodou na mlýn zastáncům výstavby skutečné spalovny, kde by vytříděné odpadky z černých popelnic sloužily jako palivo pro výrobu elektřiny a tepla pro Mostecko.
PROJEKT SE ROZVÍJÍ
„Projekt spalovny, kde by se směsný komunální odpad energeticky využíval, stále rozvíjíme,“ říká inženýr Petr Mareš, technický ředitel komořanské teplárny, u které má propojená sesterská spalovna stát. Zařízení na likvidaci 150 tisíc tun smetí ročně, první svého druhu v Ústeckém kraji, mělo fungovat už tři roky, ale ještě nestojí. Firma EVO Komořany nedostala dotaci a vidí mezery v legislativě. Ta sice říká, že od roku 2024 se nesmí skládkovat využitelný odpad, ale energetikům chybí garance pro velkou privátní investici za 3 miliardy korun.
EVO má všechna povolení pro výstavbu, avšak kvůli prodlevě musela zrušit kontrakt s dodavatelem. Projekt má přitom podporu Ústeckého kraje, kde za rok 820 tisíc obyvatel vytvoří 300 tisíc tun odpadků. Projekt spalovny, která by pohltila polovinu smetí mířícího zatím na skládky, hejtmanství považuje za klíčový a nejlépe připravený. Protože čas kvapí, začíná se hovořit o výstavbě bez dotace. „Připravujeme se na obě varianty tak, aby v roce 2023 byla spalovna v provozu. Je to stále zvládnutelné,“ věří Mareš.
S některými městy v kraji existují předběžné dohody o odběru smetí. Spolupráci podepsaly Most, Kadaň, Chomutov, Bílina, Teplice a také Ústí nad Labem. Novinkou je, že se mohou stát akcionáři podniku. Ten by umožnil budoucí částečný útlum komořanské teplárny, která je na uhlí, s nímž se odpad spoluspalovat nemůže.
Spalovna má i kritiky, kteří proti ní v minulých letech protestovali. Například nezisková organizace Arnika výstavbu zařízení na energetické využití odpadu v Komořanech u Mostu považuje nadále za zbytečnou. „Energetická hodnota odpadů se lépe zhodnotí jejich znovuvyužitím anebo recyklací. Jejich spálením jen přispějeme k emisím skleníkových plynů a znehodnotíme suroviny, které jsme mohli z odpadů získat zpět,“ tvrdí doktor přírodních věd Jindřich Petrlík, který v Arnice vede program Toxické látky a odpady. Podle tohoto odborníka bude spalovna stále ještě produkovat odpady, které bude potřeba uložit na skládku, část z nich na skládku nebezpečných odpadů. „Z každé tuny spáleného odpadu zbude přes tři sta kilogramů odpadů v podobě popele, škváry a toxického popílku s celou škálou toxických kovů, dioxinů a dalších nebezpečných látek. Některé z nich by bez spalování nemusely vzniknout,“ dodává.
TVŮRCI OPONUJÍ
Tvůrci projektu oponují tím, že zařízení, dozorované úřady, splní veškeré normy s velkou rezervou a díky nejlepší dostupné technologii zatíží životní prostředí minimálně. Část nespálených zbytků, která vyhoví předpisům, se má využít jako přísada do stavebních materiálů. Energetici argumentují také existencí podobných či mnohem větších spaloven v centrech měst, například ve Švýcarsku nebo Německu. „Když o tom diskutujeme s kolegy ze zahraničí, tak se nás ptají: Proč nestavíte?“ říká Mareš.
Litvínov, který za šest let přijde o milionové výnosy z poplatků za skládkování na svém katastru, zatím spalovnu neřeší. „Uvidíme, jak se celá záležitost bude vyvíjet,“ konstatuje místostarosta Milan Šťovíček. Pokud se projekt posune směrem k realizaci, vidí prostor pro jednání. „Energetické využití odpadu je jedna z možností,“ upozorňuje.
Litvínovská radnice jde nyní cestou úspor a recyklace. Připravuje nákup kompostérů na bioodpad, které rozdá zájemcům o výrobu přírodního hnojiva pro zahrádky a zeleň u činžáků. Město chce novinkou snížit objem komunálního odpadu a tím ušetřit za svoz smetí.