Hospodářské noviny: Lék ministerstva na drahé teplo: spalovna odpadů v každém kraji
19.04.2012
Spalováním odpadů se podle ministra Kuby ušetří miliony tun uhlí Současné spalovny zajišťují teplo desítkám tisíc domácností
V Česku by se mělo razantně zvýšit množství spalovaného komunálního odpadu. Podle plánu ministerstva průmyslu a obchodu by se ušetřily miliony tun hnědého uhlí a zabránilo by se tak částečně zdražování tepla.
„Oproti zbytku Evropy u nás vůbec neumíme pracovat s odpadovým hospodářstvím,“ říká ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba. „Všude jinde se dnes většina odpadů spaluje, ve Vídni mají například dvě spalovny přímo ve městě. U nás se naopak skladuje,“ říká.
V současné době se v České republice každý rok vyprodukuje více než pět milionů tun komunálních odpadů. Energeticky se ale spotřebuje jen něco okolo devíti procent a zbytek se skladuje. „Chtěli bychom tento poměr překlopit,“ říká Kuba. Podle výpočtů MPO by se tak mohlo v Česku ušetřit 2,5 až 3 miliony tun hnědého uhlí ročně. „Ideální by bylo, aby vycházela na každý kraj alespoň jedna spalovna napojená na síť centrálního zásobování teplem,“ říká Kuba.
To se ale nelíbí ekologům. Podle výkonného ředitele Greenpeace ČR Čestmíra Hrdinky je spalování odpadů druhé nejhorší řešení hned po skládkování. „Daleko efektivnější je odpady recyklovat nebo materiálně využívat,“ říká. Jenže spalování odpadů má být jedním z kroků, jak zabránit dalšímu zdražování tepla pro domácnosti i podniky.
Toho se dnes obávají především zástupci teplárenství. Uhlí před územními limity je dnes málo a těžaři tak tlačí na vyšší ceny. Firma Czech Coal Pavla Tykače například při uzavírání nových dlouhodobých smluv požaduje dokonce až dvojnásobné ceny. Do sporu se proto minulý týden vložil i ministr Kuba, který tlačí na dohodu obou stran.
V současné době fungují v České republice tři spalovny, které komunální odpad energeticky využívají. Podniky v Liberci, Brně a v Praze ročně spálí téměř půl milionu tun komunálního odpadu a vyrobí teplo, teplou vodu a elektřinu pro desítky tisíc domácností.
Nové spalovny ale čelí obecně problému odporu místních obyvatel. „Standardní provoz spalovny přitom okolí nijak neohrožuje, emise jsou velmi nízké,“ říká soudní znalec Bohumil Havel, který mimo jiné zpracovával i posudek na plánovanou spalovnu Chotíkov a její dopady na veřejné zdraví. „Pro obyvatelstvo se jedná spíše o dopady psychologické, obyvatelé jednoduše nechtějí bydlet poblíž podobných podniků,“ říká.
Právě v Chotíkově prosazuje Plzeňská teplárenská výstavbu spalovny již čtyři roky. Letos na jaře dostala od kraje kladné stanovisko v řízení o dopadu na životní prostředí a nyní probíhají výběrová řízení na dodavatele.
„Většina obav obyvatel pochází jednoduše z neznalosti,“ říká šéf Plzeňské teplárenské Tomáš Drápela. „Přitom to pomůže celé Plzni. Spalovna v letních měsících utáhne pro celé město ohřev vody i dodávky tepla a teplárna tak nebude muset spálit jedinou tunu uhlí,“ říká.
Kromě výstavby v Chotíkově je v České republice naplánováno několik dalších projektů, mimo jiné v Komořanech na Mostecku, v Jihlavě, Tišňově u Brna či v Karviné.